Volkswagen

Volkswagen AG
	Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	28. května 1937
Zakladatel	Deutsche Arbeitsfront
Sídlo	Wolfsburg, Německo
Adresa sídla	Wolfsburg, Německo
Klíčoví lidé	Herbert Diess (CEO)
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	Automobilový průmysl
Produkty	Automobily
Obrat	202,5 mld. Euro (2014)
Provozní zisk	22,6 mld. € (2023); 22,1 mld. € (2022)
Ocenění	Ig Nobelova cena (2016)
Identifikátory
Oficiální web	www.volkswagen.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volkswagen AG nebo jen VW je německá automobilka sídlící ve Wolfsburgu. Je členem skupiny Volkswagen Group. Její název znamená v překladu lidový vůz. Byla založena v roce 1937 jako Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens mbH a později přejmenována na Volkswagenwerk GmbH.

Historie

Založení

Dnešní akciová společnost Volkswagen AG (Volkswagen = německy lidový vůz) byla založena v roce 1937 za účelem výroby německého velkosériového „lidového vozu“. Myšlenku prosazoval nejvíce Adolf Hitler, který při zahájení 24. mezinárodní automobilové výstavy (Internationale Automobil-Ausstellung, IAA) ve Frankfurtu nad Mohanem 8. března 1934 oznámil, že cílem je vůz pro široké vrstvy obyvatelstva.^[3] Mělo jít o automobil, který by při jízdě na německých dálnicích umožnil cestovní rychlost 100 km/h, poskytl dostatek místa pro dva dospělé a tři děti, případně čtyři dospělé, jejich zavazadla, byl hospodárný ve spotřebě paliva a stál pod 1000 RM.

Konstrukcí takového vozu Hitler pověřil rodáka z Vratislavic nad Nisou (dnes městská část Liberce) Ferdinanda Porscheho, a to také díky tomu, že se už takovou koncepcí několik let zabýval. Objednávku navrhnout vůz dnešní nižší střední třídy obdržel Ferdinand Porsche již v roce 1934, ale nejasný způsob financování celý projekt pozdržel až do roku 1937, kdy byla založena Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens GmbH (Společnost pro přípravu německého lidového vozu). V roce 1938 byla přejmenována na Volkswagenwerk GmbH a zhotovila 600 předsériových vozů pro výstavy.

Podle britského historika Richarda J. Evanse, Hitler, jenž se velmi zajímal o auta (avšak nikdy žádné neřídil), osobně navrhl charakteristický zaoblený tvar budoucího vozu, inspirovaný designem československých vozů Tatra konstruktéra Hanse Ledwinky. Výraznou inspiraci aerodynamickými vozy Tatra, jejichž řešení bylo pro nemalé investice právně chráněné, uznal v roce 1961 Volkswagen a souhlasil s jednorázovým vyplacením odškodného ČSSR.^[4]

Vznik závodu a válečná výroba

KdF 82

KdF 166

1. července 1938 bylo v převážně zemědělské oblasti Dolního Saska založeno město pojmenované Stadt des KdF-Wagens bei Fallersleben (Město vozů KdF u Fallerslebenu) a v sousedství Středoněmeckého průplavu továrna, kde se plánovala výroba připraveného vozu s označením KdF (Kraft durch Freude, tj. Síla z radosti). Prodej měly umožňovat spořící knížky. Šetřit schopní však měli zájem o větší vozy, na KdF splácelo nemnoho zájemců a nedostatečná výroba by způsobila rozsáhlé ztráty.^[5]

Počátkem druhé světové války se továrna přeorientovala na zbrojní výrobu. Prováděla opravy letadel Junkers Ju 88 a dodávala křídla i závěsníky pum. Pro zvýšení motorizace Wehrmachtu začala od května 1940 vyrábět z lidového vozu odvozené lehké vojenské vozy KdF 82 se snadnou ovladatelností a vysokou spolehlivostí. I s původním 985 cm³ motorem dokázaly vlivem jeho uložení vzadu, zatěžujícím poháněná kola, zdolat velmi náročný terén. Od srpna 1942 navíc obojživelné KdF 166 se stejnou technikou, zvětšeným objemem motoru na 1131 cm³ a zařaditelným pohonem 4×4, který ještě zlepšil průchodnost terénem. Se 14 263 kusy zůstává KdF 166 nejvíce vyráběným obojživelným typem. Výkonnější motor přenesl na ostatní vozy. V roce 1942 továrna přičlenila ve značně menším počtu stavbu velitelského modelu KdF 87 označovaného Kommanderwagen. Měl uzavřenou karoserii civilního vozu a podvozek KdF 82. Se značným předstihem vyráběla nejvíce osobních automobilů v Německu. Dvě třetiny pracujících bylo totálně nasazených. V březnu 1944 zahájila výrobu letounové střely V-1 a koncem června byla silně poškozena nálety. Výrobní zařízení ukryté v podzemí zůstalo celkem nedotčeno.

Poválečná výroba

25. května 1945 bylo město na požadavek Spojenců přejmenovalo na Wolfsburg a celé společnosti i vyráběným automobilům se vrátilo označení Volkswagen. Zpočátku se montovaly vozy KdF 82 z válečných dílů pod dohledem a pro užití americkými okupačními silami. O továrnu nebo její zařízení nebyl mezi automobilkami přemožitelů zájem.^[6] Krátce po Vánocích 1945 obnovila výrobu civilní podoby za velení a pro potřeby britské okupační správy v potřebném množství 20 000. Průběhem roku 1946 je začala podávat i soukromým osobám. Tehdy vyráběla asi 1 000 vozů měsíčně. V půlce října 1947 šly první vozy na vývoz, nejdříve do Holandska. V květnu 1948 byl vyroben 25 000 poválečný vůz a 4 385 vozů luxusnějšího provedení Export se za rok 1948 vyvezlo do zemí Evropy. 13. května 1949 vznikl 50 000 vůz. 8. října 1949 předala okupační správa závod, v němž došlo k výrazné obnově, německé spolkové vládě. Karosárny Karmann a Hebmüller začaly roku 1949 pro Volkswagen zhotovovat čtyřmístný, resp. dvoumístný kabriolet.

Od března 1950 doplnil Volkswagen výrobu užitkovým vozem Transporter (interní označení typ 2) s řadou částí i podobou vycházející z osobního vozu (zpětně typ 1).^[7] Transporter se coby ještě praktičtější odvozenina stal nejvyráběnějším užitkovým vozem – jedním z nejslavnějších vozů VW, jehož další generace se nadále vyrábí v řadě provedení.

50. léta

V říjnu 1951 byl vyroben 250 000 Brouk. Roku 1953 vznikla dceřiná společnost vyrábějící v Brazílii a Volkswagen zahájil prodej vozů na všech obydlených kontinentech. Rokem 1954 vzrostl objem motoru na 1192 cm³ při označení VW 1200. Na rozšířeném podvozku zahájil Karmann koncem roku 1954 výrobu kupé VW Karmann-Ghia typ 14 s karoserií navrženou studiem Ghia a s létem 1957 provedení kabriolet. 5. srpna 1955 sjel z montážní linky 1 000 000 Brouk. V Mexiku se začátkem roku 1955 otevřel montážní závod kompletující vozy z německých dílů, od 20. dubna 1964 z místní výroby.

Značný úspěch malých vozů Citroën 2CV, Renault 4CV i přibývání německých minivozů, jejichž zdar nebyl omezen konkurencí velkosériových německých malých vozů, přiměly Volkswagen k vývoji prototypu malého vozu s interním označením EA 48, jenž by zvětšil příjmy. Rostoucí obliba zvláště neustále mírně vylepšovaného VW typu 1 (přátelsky zvaného Brouk) ovšem vytížila dlouhodobě výrobu a přerušila záměr.

60. léta

V 60. letech pokračoval Volkswagen v expanzi, ale zažil i několik odbytových krizí. Klesající prodej Brouka v Evropě vedl na podzim 1961 k rozšíření nabídky modelovou řadou Volkswagen 1500 (dle motoru o objemu 1493 cm³), později přeznačené typ 3, kterou chtěl VW vstoupit do střední třídy. Model přejal širší podlahu kupé Karmann-Ghia a na ní byla modernější, o něco prostornější pontonová karoserie s většími zavazadlovými prostory. Přední pod kapotou, která se méně svažovala, získal užitečnější tvar a zadní nad nižším motorem byl přístupný zvenku. Byl znatelně dražší než Brouk a nebyl tak prostorný, natož výkonný jak modely konkurentů Ford Taunus 17 M nebo Opel Rekord A. Nabízel se s karoserií tudor, dvoudveřový fastback a třídveřové kombi zvané Variant, které přineslo úspěch a tvořilo až 43 % výroby coby základní kombi značky. V říjnu 1962 byl dohotoven 100 000. zástupce řady. Karmann stavěl na jejím základě větší, hranatější kupé a kabriolety VW Karmann-Ghia typ 34.

Spolehlivost, cena i nemoderní výstřední tvar někdejšího lidového vozu pro spořádané Němce lákaly masově neposlušné hnutí hippies a Brouk se pro ně stal kultovní. Totéž podpořil využitelností Transporter, vyhledávaný navíc přibývajícími zahálčivými surfaři. Koncem roku 1964 Volkswagen otevřel novou továrnu na výrobu vozů pro severoamerický trh v Emdenu a od roku 1965 kontroloval Auto Union, v níž postupně získal téměř 100 % podíl na zvýšení výrobních kapacit. V roce 1968 tvořil vývoz Brouka do USA 40 % veškeré produkce.

V září 1968 Volkswagen zahájil výrobu konečně prostorného vozu střední třídy – řady VW 411 (typ 4) s liniemi stylizovanými studiem Pininfarina. Měl samonosnou karoserií delší o půl metru, o 10 cm delší rozvor a silnější pohonnou jednotkou. Nadále ale vzduchem chlazený čtyřválcový boxer vzadu. Byl pomalejší a žíznivější než konkurence, zejména při použití konečně nabízené automatické převodovky. Vyráběl se s karoserií dvoudveřový nebo čtyřdveřový fastback a třídveřové kombi. Chlubil se opravdu velkým objemem zavazadlového prostoru, ovšem neprakticky děleným na přední a zadní, podstatně omezující maximální rozměr nákladu proti konkurenci. Mimo kombi byl zadní nešťastně přístupný jen zevnitř, nevhodně pro stále rostoucí nezbytnost přepravy stoupajícího počtu větších a těžších zavazadel. S nenaloženou přídí se vůz zas jevil dosti nevyváženě. Oproti předchůdcům se VW 411 prodával velmi málo.

Od roku 1962 vyvíjel Volkswagen v reakci na Chevrolet Corvair^[8] ještě větší vůz pod interním označením EA 128 především pro americký trh. Velký sedan, jakýsi typ 5, který měl pohánět vzduchem chlazený šestiválcový motor Porsche 911 objemu 2,0 litru. Náklady na hnací ústrojí a nepopularita vozů s motorem vzadu po vydání knihy Ralpha Nadera Unsafe at Any Speed (Nebezpečný při jakékoli rychlosti) ale přípravy zastavily. Velké sedany začala v koncernu Volkswagen stavět oživená značka Auto Union, Audi – s pohonem předních kol.

V roce 1969 Volkswagen převzal NSU s tehdy slibným Wankelovým motorem, sloučil s Auto Union a pojmenoval Audi NSU Auto Union AG. Technologický pokrok učinil z Audi postupně člena prestižního klubu. Koncem roku 1969 začal Karmann vyrábět kompaktní sportovní vůz Porsche 914 s karoserií targa poháněný motorem VW 411; nahradil mnohem větší kupé VW Karmann-Ghia typ 34. Coby výsledek spolupráce Volkswagenu a Porsche získal přezdívku Volks-Porsche (lidové Porsche). Navzdory obtížím pomohl zvýšit prodej, s Porsche však nesnesl srovnání. Časem ovšem získal uznání výjimečným spojením jízdních vlastností, výkonu i stylu.

70. léta

70. léta přinesla významnou změnu v modelové politice. VW typ 4 byl naprostý propadák a VW typ 3 se prodával mnohem hůře než Brouk. I jeho prodej coby koncepčně zastaralého vozu se vzduchem chlazeným motorem na vyspělých trzích, byť vybavován objemy větších typů, silně klesl. Volkswagen inovoval Brouk, u kterého už ani jeden šroub nebo plech s výjimkou upínací lišty těsnění kapoty neodpovídal prvnímu typu, a inovoval VW 1500 na VW 1600 i VW 411 na VW 412. U posledního nabízel dokonce elektronické vstřikování benzínu, které však spotřebu příliš neomezilo. Prodeje dál klesaly a Volkswagen zahájil dočasnou výrobu vozu střední třídy VW K70, jenž zkonstruovalo NSU.

Znalosti technologie pohonu předních kol, které Volkswagen nabyl převzetím Auto Union i NSU, využil při konstrukci nových typů, které způsobily přeměnou koncepce úspěšnou revoluci v nabídce. V roce 1973 zahájil výrobu vozu střední třídy VW Passat coby přepracovaného sedanu střední třídy Audi 80 s karoserií pro Volkswagen tradičnější fastback nebo kombi. V roce 1974 představil kupé VW Scirocco nahrazující kupé VW Karmann-Ghia typ 14 pro nalákání zájmu o nejdůležitější model –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kompaktní vůz nižší střední třídy VW Golf, ze kterého bylo odvozeno. Výrobu započal půl roku před ním. Karoserie všech navrhl Giorgetto Giugiaro. V roce 1975 Volkswagen zahájil výrobu malého vozu VW Polo coby laciného dvojčete Audi 50 lehoučké stavby jako návrh NSU Projekt K 50. Tato trojice i díky zdražení benzínu vrcholící ropným šokem a preferencí užitečných nenákladných vozidel navrátila VW pozici největšího evropského výrobce. Nasměrovala světový automobilový trh a stále se v dalších generacích vyrábí.

V září 1975 rozšířil nabídku sportovní Golf GTI 1,8 litrovým motorem Audi 100, který vytvořil další kult. Na poli nákladních vozů lehký užitkový Volkswagen LT, který reagoval na zájem po ještě větších dodávkových vozech. Stylisticky byl velmi podobný soudobé třetí generaci VW Transporter, koncepcí se ale více podobal veleúspěšnému Fordu Transit. Motor měl umístěn vpředu mezi sedadly řidiče a spolujezdce a pohon zadních kol jednotkou vycházející z 2,0 l motoru Audi 100 nebo vznětovým motorem Perkins. K nezpevněným cestám bylo výhodou provedení 4x4.

V září 1976 se do Golfu začal montovat úsporný vznětový motor vyvinutý z benzínového a Volkswagen jím vzbudil oblibu v nižší střední třídě. Vozy Brouk vyrobené v Mexiku pro Evropu se začaly převážet do Emdenu v prosinci 1977 a od roku 1978 vznikaly pouze tam.

VW Polo rozšířil nabídku o lépe vybavené verze s ukončením výroby Audi 50 v roce 1978 provázející změnu Audi na luxusnější značku.

V roce 1978 se pro Bundeswehr začalo vyrábět terénní vozidlo VW Iltis maximální nosnosti 0,5 t s pohonem 4x4 vycházející z průzkumného DKW Munga nosnosti 0,25 t. DKW byla opuštěná značka Auto Union.

V roce 1979 nahradil vznětový šestiválec odvozený ze čtyřválce pohánějícího naftový Golf neuspokojivou jednotku Perkins ve VW LT. Zaujal Volvo, které ho začalo montovat do modelu Volvo 240 D6.

Výroba nejlevnějšího Volkswagenu, Brouka, byla ukončena v Mexiku roku 2003. Celkem se jich vyrobilo 21 529 464. V roce 2002 od něj převzal titul nejprodávanější vůz planety VW Golf.^[9]

80. léta

V 80. letech pokračoval VW v modernizaci vyráběných typů, které si zachovaly úspěšně vytvořený styl a zavádění nových technologií (elektronické vstřikování, katalyzátor). Passat II prodávaný od podzimu 1980 byl znatelně delší. Nabízel se i coby sedan zpočátku se jménem Santana. Dvoudveřové Polo II vyráběné od roku 1981 se postupně nabízelo s označením kupé odpovídající tvarem první generaci, jako objemný hatchback velmi silně připomínající kombi a sedan. V roce 1982 začal Volkswagen vybavovat Golf turbodieselem. Účastnil se výzkumu snižování spotřeby a mírně delší, vzadu prostornější Golf II vyráběný od srpna 1983 měl přes značnou podobnost předkovi výrazně nižší odpor vzduchu. Čtyřmístný kabriolet Golf Cabriolet montovaný karosárnou Karmann od začátku roku 1979 si zachoval karoserii původní. Měl ochranný rám zvyšující bezpečnost a obnovil zájem o neuzavřené vozy.

V roce 1986 Volkswagen chytře získal nadpoloviční většinu akcií značky Seat za podmínek mnohem lepších než žádal od Španělska na její restrukturalizaci původně FIAT. Stala se třetí samostatnou značkou koncernu a v roce 1988 plně převzala výrobu modelu Polo. Spoluprací s dalšími převážně japonskými firmami dosáhl VW 20% podílu na automobilovém trhu Evropy a 10% Severní Ameriky.

Vůz VW Caddy (v popředí) v porovnání s VW LT 35

Passat III nabízený od roku 1988 nebyl přepracovaným Audi 80 III z roku 1986, které mířilo sportovností více na vůz BMW 3. Architekturu s napříč uloženým motorem převzal od mnohem levnějšího Golfu II, měl ale především značně delší rozvor. Odpor vzduchu dále snižoval zakrytou maskou.

90. léta

V 90. letech 20. století připojil Volkswagen do svého koncernu českou automobilku Škoda Auto včetně jejích veškerých výrobních kapacit a tradiční značky Škoda. Paradoxní je fakt, že Volkswagen je mnohem mladší značkou než Škoda. Od připojení do koncernu Volkswagen v roce 1990 však „Škodovka“ prodělala velké změny a stala se postupně moderním výrobcem automobilů s všestranně vysokou úrovní, plně konkurenceschopným na světových trzích.

V roce 1993 prodělal koncern Volkswagen velkou krizi provázející znovusjednocení Německa, kterou však překonal hlavně díky úspěšným novým generacím stěžejních modelů Golf a Passat doplněnými typem Polo.

V roce 1995 začal Volkswagen pro Evropský trh vyrábět velkoprostorový vůz Sharan coby výsledek spolupráce s automobilkou Ford jako sourozence Ford Galaxy a SEAT Alhambra.

V roce 1998 začal Volkswagen vyrábět městský miniautomobil Lupo. V roce 1999 rozšířila nabídku konstrukčně odlehčená verze s tříválcovým vznětovým motorem Lupo 3L TDI, která dokázala s pouhými 3 litry motorové nafty ujet 100 km. Byla nejúspornějším sériovým vozem na světě. Kvůli vysoké prodejní ceně se jí vyrobilo málo. Udělala však značnou reklamu vznětovým motorům Volkswagen.

V roce 1998 Volkswagen odkoupil značku Bugatti a Rolls-Royce s Bentley. Práva k obchodní značce Rolls-Royce si ale díky společné výrobě leteckých motorů zachovalo BMW dodávající tehdy motory i pro vozy Rolls-Royce a Bentley. Volkswagen přestal spoléhat na BMW a postupně nechal vyvinout motory vlastní, které montoval i do svých vozů.

21. století

U příležitosti 50. výročí nástupu královny Alžběty II. na trůn jí Volkswagen obdaroval vozem Bentley State Limousine. V roce 2002 začal vyrábět luxusní sedan VW Phaeton coby jinak karosovaný Bentley Continental. Výrobu Phaetonu, který také pomohl Volkswagenu získat poloprémiové postavení, ukončil v roce 2016 v reakci na potřebu tvorby rezerv pro uhlazení emisního skandálu koncernu.

V důsledku nezvládnutého přechodu na elektromobilitu se Volkswagen ocitl v krizi.^[10]^[11] V roce 2024 společnost plánovala, že poprvé ve své historii zavře výrobní závody v Německu.^[12]

Skandál s falšováním emisí

Volkswagen nabízel vozy se vznětovými motory TDI s nejnižší spotřebou paliva ve všech třídách. Od roku 2007 však přísné emisní předpisy USA donutily Volkswagen vyřadit většinu dieselových motorů z americké nabídky. Počínaje rokem 2009 Volkswagen vrátil do nabídky upravené dieselové motory, které měly vyhovovat americkým předpisům a nízkou spotřebou při strmě rostoucí ceně benzínu pasovat Volkswagen na pozici největšího světového výrobce před konkurenční Toyotu.

V září 2015 vydala americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) prohlášení, ve kterém zmiňuje, že firma Volkswagen manipuluje s motorovým softwarem na dieselových TDI motorech a porušuje tím emisní limity. Společnost se k tomuto skandálu postavila čelem a 22. září se ústy Michaela Horna, prezidenta americké pobočky Volkswagenu, veřejnosti omluvila. Dále uvedla že tento vadný motor obsahuje 11 miliónů aut značky Volkswagen. Akcie společnosti se po tomto strmě propadly^[13]. 23. září po jednání předsednictva dozorčí rady rezignoval šéf koncernu Martin Winterkorn ačkoli ještě den před tím rezignaci odmítal. Akcie firmy za několik dní klesly o celou třetinu^[14]. 24. září 2015 německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že automobilka manipulovala s emisními měřeními u naftových vozů nejen v USA, ale také v Evropě.^[15] V souvislosti s kauzou čelí Volkswagen řadě hromadných žalob, a to i v České republice^[16].

Vedení koncernu

Vedení koncernu tvoří dozorčí rada a představenstvo. Předsedou dozorčí rady byl od 16. dubna 2002 až do roku 2015 vnuk Ferdinanda Porscheho, jeden z nejdůležitějších německých podnikatelů a velkoakcionář Volkswagenu, velmi soupeřivý a tvrdý^[17] Ferdinand Piëch, který ovlivnil vývoj mnoha vozů koncernu. Představenstvo má v současnosti sedm členů. Jeho předsedou byl do roku 2015, tedy až do vypuknutí tzv. Dieselgate, Martin Winterkorn. Současným předsedou představenstva (CEO) je Oliver Blume.

Tržní kapitalizace

Automobilka Volkswagen (VW) má dva druhy akcií. Jen tzv. zvýhodněné akcie (Vorzugsaktien, zkráceně Vorzüge) v hodnotě 70,0 mld. Eur jsou vedeny v indexu DAX, zatímco kurzy tzv. kmenových akcií (Stammaktien, zkráceně Stämme) lze nalézt pouze v seznamu Prime Standard bez tržní kapitalizace. Je známo, že zhruba polovina všech akcií VW je přímo či nepřímo (přes Porsche Holding) držena dvěma podnikatelskými rodinami, a sice rodinami Wolfganga Porscheho a Ferdinanda Piëcha, což jsou vnuci zakladatele firem Volkswagen a Porsche, Ferdinanda Porscheho. Volkswagen je jedna z největších automobilek světa a patří jí mj. 100 % akcií Škody Auto. V roce 2014 měla celkově 592 600 zaměstnanců.^[18]

Až donedávna byla značka VW jednou z mála těch, které se zatím ve větší míře vyhýbala celosvětová automobilová recese. Volkswagen vstupoval do nových segmentů trhu, jak automobilového (nákladní automobily – značka Scania), tak i například trhu lodních motorů.

Výrobní závody

Německo
- Altebauna: závod zahájil výrobu v roce 1958. Nejprve sloužil pro repasování motorů, nyní je z něj centrum výroby náhradních dílů.
- Drážďany: základní kámen toho závodu byl položen v roce 1999. Jedná se o unikátní prosklenou továrnu, kde je možné sledovat průběh výroby z venku. Vyráběl se zde VW Phaeton.
- Emden: tento závod sloužil původně k výrobě vozů Brouk, později se zde vyráběly i model Passat ve všech jeho generacích.
- Hannover: závod zahájil výrobu v roce 1950 a znamenal začátek decentralizace výroby Volkswagenu. Vyráběl se zde model Transporter. Od roku 1959 se zde vyrábějí motory i pro jiné vozy.
- Salzgitter: závod byl otevřen v roce 1969 výrobou modelu K 70, který znamenal přechod k nové generaci vozů Volkswagen. Od roku 2001 se zde vyrábí lodní motory pro celou Evropu.
- Wolfsburg: v roce 1950 začala v nynějším kmenovém závodě ve Wolfsburgu výroba modelu Transporter. Později v roce přišla na řadu výroba modelu Brouk, kterého v roce 1974 vystřídal Golf. Chvíli se zde vyráběly modely Polo a Passat, jejichž výroba byla později přesunuta jinam a později opět obnovena v dalších generacích. Roku 1994 byla zvětšena kapacita tohoto závodu 250 000 vozů ročně a zaměstnáno zde bylo přes 3 200 osob. V roce 1998 začala výroba malého modelu Lupo a o 4 roky později také většího rodinného Touranu. Výroba modelů Polo, Lupo, Golf, Touran zde probíhá i dnes.
Argentina: na Argentinský trh vstoupila společnost Volkswagen již v průběhu 70. let. V roce 1987 se výroba vozů koncentrovala do dvou center – San Justo a Pacheco u Buenos Aires. V Pacheco byl roku 1995 otevřen další, nový závod s kapacitou 150 000 vozidel ročně. Kromě modelů určených pro Jihoamerický trh se zde vyrábí modely Golf, Polo a od roku 1996 také další koncernové vozy jako je Audi A3 ale také Škoda Octavia.^[zdroj?]
Bosna a Hercegovina: od roku 1972 spolupracoval Volkswagen se značkou TAS, kde se montovaly vozy Volkswagen od července 1998 zde začal koncern vyrábět vozy Škoda.
Brazílie: závod v brazilském městě Sao Bernardo do Campo byl otevřen již roku 1959 a Volkswagen se tím stal největším výrobcem automobilů v Brazílii. Další rozšíření přišlo až roku 1995, kdy byla otevřena nová továrna na výrobu nákladních automobilů.
Čína: v Číně byla zahájena výroba 1. září 1985 modelem Santana a stala se nejmodernější továrnou na výrobu automobilů v Číně. Modely pro čínský trh jsou většinou odvozené od starších evropských modelů a v jejich výrobě se stále pokračuje. V roce 2004 došlo k dalšímu rozšíření výrobních kapacit především na výrobu motorů pro menší vozy.
Japonsko: v Japonsku byla roku 1982 zahájena výroba modelu Santana v téměř stejné verzi jako v Číně.
Mexiko: výroba v Mexiku byla zahájena roku 1964 kvůli zhoršení dovozních podmínek na vozy z ciziny. Z tohoto důvodu byla otevřena nová továrna v Pueble. Z Mexika se v 70. letech dovážely vozy i do USA. Po ukončení výroby modelu Brouk v NSR roku 1978 byla jeho výroba přesunuta do Jižní Ameriky a po ukončení výroby v Brazílii roku 1996 probíhala jeho výroba už pouze zde, a to až do roku 2003. Od roku 1997 se zde vyráběl ve dvou generacích VW New Beetle připomínající původní Brouk. Pokračuje zde výroba zaběhnutých modelů Jetta, Passat a Golf.
Nigérie: v roce 1973 byl založen závod v Lagosu. V roce 1982 však musel být objem výroby omezen kvůli nedostatku deviz a plně obnovena byla výroba až v roce 1985.
Polsko: výroba v Polsku započala roku 1993 v Poznani modelem Transporter. V roce 2002 se přidala výroba modelu Caddy. Od roku 2017 výroba v nové továrně u města Wrzésnia.
Portugalsko: výroba v Portugalském závodě Palmela byla zahájena roku 1995 modelem Sharan, jehož nástupce se tu vyrábí dodnes.
Slovensko: v roce 1991, kdy se Volskwagen rozhodl rozšířit své pole působnosti do tehdejší ČSFR byla v převzaté továrně od Bratislavských Automobilových Závodů rozběhnuta výroba modelu Passat. V roce 2002 zde byla také zahájena výroba terénního modelu Touareg a na stejné platformě Audi Q7 a Porsche Cayenne.
Španělsko: v roce 1982 začala Španělská automobilka SEAT vyrábět v licenci modely Volkswagen a později se stala součástí koncernu. To způsobilo přesun výroby některých modelů do Španělska. Od roku 1984 se zde vyráběly modely Passat a Polo. Tato výroba stále pokračuje.
USA: ve Spojených státech se rozhodl Volkswagen vyrábět své vozy díky klesajícímu kurzu dolaru, který ztěžoval vývoz do USA. Proto byl roku 1978 postaven závod ve Westmorelandu v Pensylvánii, kde byla zahájena výroba modelu Golf. Také byl postaven závod v Detroitu, ale ten byl z důvodu nevytíženosti roku 1983 prodán. Stejný osud postihl i závod ve Westmorelandu v roce 1990.

Zásadní modely

KdF 82: KdF 82 byl prvním sériově vyráběným vozem nově založené automobilky. Byl to lehký vojenský terénní automobil, kterého bylo v letech 1940–1945 vyrobeno asi 50 000 kusů.
Brouk: tento model vznikl již ve 30. letech 20. století, ale válka nedovolila výrobě rozběhnout se až do roku 1946. Stal se základním stavebním kamenem značky v 50. letech a přispěl k poválečné motorizaci západního Německa. V Evropě skončila jeho výroba v roce 1974, v Mexiku pokračovala až do roku 2003. Vůz byl charakteristický vzadu uloženým vzduchem chlazeným motorem a subtilní karoserií typického tvaru.
Golf: Golf vystřídal ve výrobním programu značky Brouka a navázal na jeho úspěchy. V roce 2008 začala výroba už jeho šesté generace. K dispozici je v několika variantách s různými motory, které s postupem získávaly na výkonu. Spolu s výkonem rostla i hmotnost a rozměry vozu.
Passat: Passat je klasický vůz střední třídy v modelové hierarchii nad Golfem. Vyrábí se dodnes ve verzi sedan a kombi. Oproti Golfu je prostornější, luxusnější a má výkonnější motory. V devadesátých letech si vysloužil přezdívku manažerské auto.
Transporter: tento model začal Volkswagen vyrábět v roce 1950 a vyrábí ho pod tímto názvem dodnes. Stal se velmi oblíbeným vozem Hippies v 60. letech. V průběhu let dle trendů v automobilovém průmyslu narostl do všech směrů.

Prodeje vozů v Česku

Koncern Volkswagen vyrábí podle potřeb a požadavků kupujících výrobky vysoké kvality, jejich odbyt a péče o ně jsou v celém světě zajišťovány sítí autorizovaných dealerů, za účelem dosažení vysoké spokojenosti zákazníků. Tito autorizovaní dealeři, kterých je v současné době v ČR 19, musí splňovat kvalitativní standardy, jako jsou jednotný design autosalónů, Corporate design, povinný počet předváděcích a skladových vozů a apod. Tímto si koncern Audi udržuje kontrolu a dohlíží na kvalitu služeb poskytovanou všem stávajícím i novým zákazníkům koncernu Audi.

Kategorie	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Osobní vozy	6 746	8 151	7 836	9 517	7 803	7 640	9 098	6 926	7 116
Užitkové vozy (N1)	1 718	1 902	2 109	2 171	2 129	2 440	4 286	4 779	6 018

Automobily

Současná produkce

Příklady starších modelů

Odkazy

Reference

↑ výroční zpráva. 13. března 2024. Dostupné online.
↑ výroční zpráva. 14. března 2023. Dostupné online.
↑ Jürgen Lewandowski: VW Typen und Geschichte, Steiger-Verlag, Augsburg 1998, ISBN 3-89652-126-8, S. 8.
↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 324.
↑ DRAHOZALOVÁ, Tereza. Projekt německého lidového vozu a přeměna jeho výroby po vypuknutí druhé světové války [online]. Plzeň: 2018 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
↑ Volkswagen Brouk: Kulaté auto bez budoucnosti jezdí po celém světě. Auto.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.
↑ Nakládání vozů Volkswagen Brouk ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a Transporter na vlak, 1955 [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online.
↑ Nejnebezpečnější auto všech dob? Chevrolet Corvair byl údajně nebezpečný při každé rychlosti. Možná to ale bylo jinak. www.garaz.cz [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
↑ Po 58 letech zakončena výroba automobilové legendy – Volkswagen Brouka [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
↑ HOLUB, Petr. Komentář: Německá ekonomika má problém, kvůli elektromobilům. Seznam Zprávy [online]. 29. března 2024. Dostupné online.
↑ Je to krize jako hrom, říká šéf odborů Škody Auto k dění v koncernu. Novinky.cz [online]. 5. listopadu 2024. Dostupné online.
↑ Volkswagen chce zavřít nejméně tři německé továrny a zrušit desetitisíce pracovních míst. Novinky.cz [online]. 28. října 2024. Dostupné online.
↑ HORÁČEK, Filip; ČERNÝ, Aleč. Aféra s emisemi se podle Volkswagenu celosvětově týká 11 milionů aut [online]. 22. září 2015. Dostupné online.
↑ POLÁK, Pavel. Šéf Volkswagenu Winterkorn odstoupil kvůli skandálu s emisemi z funkce [online]. Český rozhlas, 23. září 2015. Dostupné online.
↑ Berlín: Volkswagen manipuloval s emisemi i u vozů pro Evropu [online]. ČTK, 24. 9. 2015. Dostupné online.
↑ První čtyři Češi podali žalobu o odškodnění v kauze Dieselgate. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
↑ Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení. www.hrot24.cz [online]. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
↑ Aktien-Analyse: Volkswagen. Staženo elektronicky jako PDF od analytické společnosti GeVestor (zdarma).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Volkswagen na Wikimedia Commons
www.volkswagen.cz, oficiální stránky
www.volkswagen.de, oficiální stránky německy
Volkswagen Cult

[9efeef5beb4b6d7734fca2a2a40ccda3c5d8d234-1] výroční zpráva. 13. března 2024. Dostupné online.

[5c290f200f1853d1c70057e03fcf5b66d7149ae2-2] výroční zpráva. 14. března 2023. Dostupné online.

[3] Jürgen Lewandowski: VW Typen und Geschichte, Steiger-Verlag, Augsburg 1998, ISBN 3-89652-126-8, S. 8.

[4] KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 324.

[5] DRAHOZALOVÁ, Tereza. Projekt německého lidového vozu a přeměna jeho výroby po vypuknutí druhé světové války [online]. Plzeň: 2018 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.

[6] Volkswagen Brouk: Kulaté auto bez budoucnosti jezdí po celém světě. Auto.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.

[7] Nakládání vozů Volkswagen Brouk ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a Transporter na vlak, 1955 [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online.

[8] Nejnebezpečnější auto všech dob? Chevrolet Corvair byl údajně nebezpečný při každé rychlosti. Možná to ale bylo jinak. www.garaz.cz [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.

[9] Po 58 letech zakončena výroba automobilové legendy – Volkswagen Brouka [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.

[10] HOLUB, Petr. Komentář: Německá ekonomika má problém, kvůli elektromobilům. Seznam Zprávy [online]. 29. března 2024. Dostupné online.

[11] Je to krize jako hrom, říká šéf odborů Škody Auto k dění v koncernu. Novinky.cz [online]. 5. listopadu 2024. Dostupné online.

[12] Volkswagen chce zavřít nejméně tři německé továrny a zrušit desetitisíce pracovních míst. Novinky.cz [online]. 28. října 2024. Dostupné online.

[13] HORÁČEK, Filip; ČERNÝ, Aleč. Aféra s emisemi se podle Volkswagenu celosvětově týká 11 milionů aut [online]. 22. září 2015. Dostupné online.

[14] POLÁK, Pavel. Šéf Volkswagenu Winterkorn odstoupil kvůli skandálu s emisemi z funkce [online]. Český rozhlas, 23. září 2015. Dostupné online.

[15] Berlín: Volkswagen manipuloval s emisemi i u vozů pro Evropu [online]. ČTK, 24. 9. 2015. Dostupné online.

[16] První čtyři Češi podali žalobu o odškodnění v kauze Dieselgate. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.

[17] Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení. www.hrot24.cz [online]. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.

[18] Aktien-Analyse: Volkswagen. Staženo elektronicky jako PDF od analytické společnosti GeVestor (zdarma).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

Volkswagen AG Group

Osobní automobily	Audi • Bentley • Lamborghini • SEAT + CUPRA • Porsche • Škoda • Volkswagen

Nákladní automobily a další	Volkswagen Užitkové vozy • Scania • MAN • Navistar • Ducati (motocykly)