Václav Beneš Třebízský
Václav Beneš Třebízský | |
---|---|
Narození | 27. února 1849 Třebíz Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. června 1884 (ve věku 35 let) Mariánské Lázně Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | Tuberkulóza |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
Pseudonym | Václav Beneš Třebízský |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Národnost | česká |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Beneš Třebízský (27. února 1849, Třebíz[2] – 20. června 1884, Mariánské Lázně[3]) byl český spisovatel a katolický vlastenecký kněz–buditel. Kromě historických románů je též znám jako sběratel lidových pověstí a pohádek.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl jediným synem chudého vesnického krejčího Václava Beneše z Třebíze u Slaného a Marie, rozené Šarochové, jako jediný z pěti dětí se dožil dospělého věku.[5] Děd i otec byli uvědomělí čeští vlastenci a písmáci.[6]
V roce 1855 začal navštěvovat obecnou školu v Kvílicích. Dále studoval na nižším německém piaristickém gymnáziu ve Slaném, kde byl v primě jeho spolužákem Jaroslav Vrchlický. Vyšší gymnázium – rovněž německé piaristické – absolvoval v Panské ulici v Praze na Novém Městě. Ubytoval se při studiu v nedalekém arcibiskupském semináři (Norbertinum), což jej inspirovalo k následnému studiu bohosloví a teologie v Praze. Během studií ve druhém ročníku byl postižen zánětlivým onemocněním kloubů, léčil se v lázních Teplice a jeden ročník musel opakovat.
Roku 1875 (několik měsíců po otcově smrti) dokončil studia a byl vysvěcen na kněze. Nastoupil nejprve do Litně u Berouna, kde byl kooperantem od 8. září 1875 do 28. listopadu 1875, kdy onemocněl tuberkulózou a z Litně odešel.[7]
Od roku 1876 působil jako kaplan při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech u Prahy.
Navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních na tuberkulózu zemřel.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Třebízského románová tvorba je podobná tvorbě Aloise Jiráska; jeho oblíbeným tématem bylo taktéž husitství, ale věnuje se i jiným obdobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj mnoha Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan.
Romány
[editovat | editovat zdroj]- Královna Dagmar – příběh Markéty, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara a přijala jméno Dagmar.
- Anežka Přemyslovna – Čechy za vlády Václava I.
- V podvečer pětilisté růže – děj románu se odehrává v rudolfínské době, líčí konec slávy rodu Rožmberků
- Bludné duše (1882) – román z 18. století z období velkého povstání (1775). Děj je umístěn na Lounské polesí – Solopysky, Zbrašín.[8]
- Trnová koruna – příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době (viz Albrecht z Valdštejna, Ferdinand II.)
Povídkové soubory
[editovat | editovat zdroj]- Očista (1877) – historická povídka z let protivenství českého národa[9]
- V červáncích kalicha (dostupné online)
- V záři kalicha (dostupné online)
- Pod doškovými střechami (1905) – venkovská tematika[10]
- Z různých dob – převážně 17. století. (dostupné online)
- Ze sázavských letopisů
- Z pověstí karlštejnského havrana
- Pobělohorské elegie (dostupné online)
- Povídky starého zbrojnoše a jiné obrázky z naší minulosti
- Levohradecká povídka (1925) – povídky jsou věnovány bojům sedláků proti panským utiskovatelům. Ve všech povídkách našeho výboru jde tedy o boj za svobodu a spravedlnost.[11]
- Z těžkých dob (1950) – těžké, přetěžké byly doby poddanství, z nichž čerpá námět většina povídek tohoto našeho výboru.[12]
- Národní pohádky a pověsti – nové sesbírané pohádky
Pohádky
Václav Beneš Třebízský sesbíral i mnoho lidových pohádek. Jeho matka byla totiž výbornou vypravěčkou. Jeho pohádky se ovšem dnes neprosadily a stěží je někdo zná.[zdroj?]
- O dvou žebrácích
- O vlčkovi a lištičce
- Jak švec čerta ošidil
- Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
- Krejčí králem
- O divotvorném ubrousku, klobouku a střevících
- O třech synech králových, stejný děj jako u O ptáku Ohniváku.
- O havířově dcerušce, stejný děj jako Chytrá horákyně.
- O Kubíkovi
- Jak začala robota, někdy také O lodi, která jezdila po suchu, podobný děj jako Jirka s kozou
- Závěť otcova
- Za dračí korunu, pověst ze Slánska.
- Sudičky z Poohří
- Divotvorné dudy
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Pamětní síň Václava Beneše Třebízského je veřejnosti přístupná v původní budově fary v Klecanech u Prahy, kde Třebízský bydlel a působil až do své předčasné smrti.[13]
- Nedaleko fary je v Klecanech náměstí V. B. Třebízského.
- Označení Třebízského nese řada ulic v českých městech (např.: Praha, Liberec, Stará Boleslav, Mariánské Lázně, Roztoky u Prahy, Kralupy nad Vltavou, Kroměříž)
- Pamětní deska Václava Beneše Třebízského je umístěna v Třebízi a dalších místech
- Pomník V. B. Třebízského je umístěn v obci Třebíz[14]
- Jméno Václava Beneše Třebízského dnes nese gymnázium ve Slaném.[15]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pamětní deska V. B. Třebízského připomínající jeho pobyt na faře v Litni (červenec–listopad 1875)
-
Busta V. B. Třebízského v Klecanech
-
Dobový snímek spisovatelovy pracovny na klecanské faře
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ hrob spisovatele Václava Beneše Třebízského na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kvílice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 1, s. 197
- ↑ http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009020105 Dobromila Lebrová: Václav Beneš Třebízský, spisovatel a kněz
- ↑ PEŠAT, Zdeněk. Václav Beneš Třebízský. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. Dostupné online. Svazek 1. A–G. S. 197–199.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 34.
- ↑ BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Bludné duše [online]. Praha: Orbis, 1950 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Očista [online]. Brno: Škol a Božského srdce Páně, 1877 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Pod doškovými střechami [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1947 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Levohradecká povídka [online]. Praha: Topič, 1925 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Z těžkých dob [online]. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1950 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ http://www.literarnimuzea.cz/pametni-sin-vaclava-benese-trebizskeho/
- ↑ Památkový katalog: Pomník V. B. T. v Třebízi
- ↑ Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [online]. Slaný: Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Královna Dagmar. Praha: F. Topič, 1913. 438 s. Dostupné online.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 552–553.
- BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 383–390.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 18–20.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 197–199.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 34.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 399–400.
- Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 25.
- FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Václav Beneš Třebízský, s. 251–254.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Autor Václav Beneš Třebízský ve Wikizdrojích
- Dílo Vácslav Beneš-Třebízský (Braun) ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Beneš Třebízský na Wikimedia Commons
- Osoba Václav Beneš Třebízský ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Beneš Třebízský
- Digitalizovaná díla Václava Beneše Třebízského v České digitální knihovně
- Václav Beneš Třebízský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Fotografie Václava Beneše Třebízského Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav: Očista : historická povídka z let protivenství českého národa. Brno 1887. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [online]. Slaný: Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
- Čeští spisovatelé 19. století
- Čeští romanopisci
- Čeští spisovatelé historických románů
- Čeští náboženští spisovatelé
- Spisovatelé píšící česky
- Katoličtí autoři
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Duchovní z Litně
- Narození 27. února
- Narození v roce 1849
- Narození v Třebízi
- Úmrtí 20. června
- Úmrtí v roce 1884
- Úmrtí v Mariánských Lázních
- Pohřbení na Vyšehradě
- Zemřelí na tuberkulózu