Autobusová doprava
Autobusová doprava je silniční doprava pro přepravu osob (osobní doprava), uskutečňovaná autobusy.
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Podle pravidelnosti:
- pravidelná (linková) – veřejná nebo zvláštní (neveřejná)
- příležitostná (např. zájezdová, doprava u jednorázových akcí, jízdy bez pevného jízdního řádu a pevně určených tras a zastávek atd.)
Podle místa uskutečnění:
- městská
- příměstská a regionální
- meziměstská a dálková
- mezinárodní
Podle způsobu financování:
- komerční – financovaná buď pouze z jízdného nebo soukromoprávním subjektem, provozovaná svým jménem a na svůj účet
- dotovaná – zajišťující dopravní obslužnost na základě objednávky veřejného samosprávného celku, pak provozovanou jménem objednatele
- soukromá – je-li např. autobus majetkem soukromé osoby
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1905 na území Rakouska-Uherska jezdily poštovní autobusy, které kromě zásilek dopravovaly i omezený počet osob.[1] Rakouský Postbus slavil v roce 2007 výročí 100 let společnosti od roku 1907.[2]
V českých zemích byly první poštovní linky zavedeny roku 1908, a to linka Pardubice – Bohdaneč (11 km, 64 minut) a Pardubice – Holice. Na linkách jezdily autobusy Laurin & Klement s dřevěnou karoserií, čtyřválcovým benzinovým motorem a řetězovým pohonem zadních kol a s dřevěnými koly s obručemi z plné gumy. Při optimální rychlosti 26 km/h (maximální dovolená rychlost byla 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy) měl vůz spotřebu až 62 litrů benzinu na 100 km. Po roce 1910 vznikaly soukromé linky veřejné dopravy například na trasách Mariánské Lázně – Kynžvart, Mariánské Lázně – Karlovy Vary, Příbram – Dobříš, Praha – Mělník i jinde. Kromě vozů Laurin & Klement se používaly ještě vozy Austro Daimler.[1]
Koncese na provozování autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. V roce 1914 bylo koncesováno již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy o délce 4706 km. Za první světové války byl provoz přerušen, ale po ní se dále rozvíjel.[1] V roce 1927 zřídila první autobusovou linku mezi Chrudimí a Pardubicemi i správa železnic. Ke sloučení silniční dopravy státních pošt s autobusovou dopravou ČSD došlo v roce 1933.
Ve Švýcarsku byl poprvé poštovní koněspřežný omnibus nahrazen autobusem 1. června 1906 na lince Bern – Detlingen a od října 1906 na lince Bern – Papierműhle. Po první světové válce odkoupila pošta od armády 100 nákladních automobilů a z nich 40 přestavěla na autobusy, jejichž síť navazovala na železnici. Od roku 1919 začaly autobusové linky postupně překonávat i alpské průsmyky. Od roku 1924 se používaly jen autobusy s pneumatikami. Poslední koněspřežná poštovní linka, Avers – Juf, fungovala až do roku 1961.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…, BUSportál.cz, 24. 2. 2008
- ↑ Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu, BUSportál, 20. 9. 2007
- ↑ PostAuto slaví stovku, BUSportál.cz, 23. 5. 2006, Jan Spousta
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Institut Jana Pernera, 2004, 250 výtisků
- Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy I. díl – Poštovní autobusy 1908–1914, Vydavatelství dopravní literatury, Litoměřice, 2010
- Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy II. díl – Poštovní autobusy 1919–1932, vydal Andrej Hoffman, Praha, 2013
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu autobusová doprava na Wikimedia Commons
