Igor Tudor
Igor Tudor | ||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | ||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 16. dubna 1978 (46 let) | |||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Split, Chorvatsko | |||||||||||||||||||||||||||
Výška | 193 cm | |||||||||||||||||||||||||||
Klubové informace | ||||||||||||||||||||||||||||
Konec hráčské kariéry | ||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | Fotbalový obránce (1995–2008) Fotbalový trenér (2009–) | |||||||||||||||||||||||||||
Současná funkce | trenér Lazio | |||||||||||||||||||||||||||
Profesionální kluby | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Reprezentace | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Trenérská kariéra*** | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Úspěchy | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Další informace | ||||||||||||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | |||||||||||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 2. 6. 2024 | ||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Igor Tudor (16. duben 1978, Split, Jugoslávie) je fotbalový trenér a bývalý chorvatský fotbalový obránce.
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Chorvatský tým Hajduk Split byl klubem, kde započala Tudorova profesionální kariéra. Za Hajduk hrál od roku 1995 do roku 1998, poté přestoupil do Juventusu a stal se nejdražším přestupem chorvatského celku. První titul s Juventusem vyhrál v sezóně 2001/02 pod trenérem Marcello Lippim, přestože se na jaře v závěru sezóny zranil.[1] Zahrál si v 25 zápasech (a vstřelil 6 branek), jeho výkony vzbudily zájem anglického klubu Manchester United, přestup byl však Juventusem zamítnut.[2] Druhý titul s Juventusem vybojoval hned následující sezónu 2002/03. V tomto ročníku se Juventus účastnil také Ligy mistrů a Tudor vstřelil důležitý gól v 93. minutě závěrečného domácího utkání druhé skupinové fáze proti španělskému klubu Deportivo de La Coruña.[3] Turínský klub se probojoval až do finále, kde na penalty podlehl jinému italskému týmu AC Milán. Tudor do finále zasáhl, ve 42. minutě byl ale vystřídán Alessandrem Birindellim.[4]
V roce 2008 ukončil po vleklých zraněních aktivní kariéru.
Trenérská kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 se vrátil do Hajduku Split, tentokrát ale jako trenér.[5]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Igor Tudor debutoval 15. listopadu 1997 v zápase proti Ukrajině. Zúčastnil se mistrovství světa ve Francii v roce 1998, kde zasáhl do tří utkání jako střídající hráč. Chorvatsko na šampionátu získalo bronzovou medaili.
Zranění kotníku Tudorovi zabránilo zahrát si na mistrovství světa v roce 2002 v Japonsku a Jižní Koreji.[6] Zranění jej stíhala i při kvalifikaci na mistrovství Evropy konané dva roky nato, na závěrečném turnaji si nakonec zahrál. Chorvatsko po dvou remízách a jedné prohře do čtvrtfinále nepostoupilo. Ve druhém zápase s Francií Tudor zavinil oba góly soupeře, zápas tak nakonec skončil 2-2.[7]
Úspěchy (jako hráč)
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- Italská liga
- Liga mistrů
- 2. místo: 2002/03
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- Mistrovství světa
- 3. místo: 1998
Individuální
[editovat | editovat zdroj]Chorvatský hráč roku: 2001[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Tudor na Wikimedia Commons
- Narození 16. dubna
- Narození v roce 1978
- Narození ve Splitu
- Chorvatští fotbaloví reprezentanti
- Fotbalisté Hajduku Split
- Fotbalisté Juventusu Turín
- Trenéři Hajduku Split
- Trenéři Galatasaray SK
- Chorvatští fotbaloví trenéři
- Fotbalisté AC Siena
- Trenéři PAOK FC
- Trenéři Udinese Calcio
- Trenéři Juventusu
- Trenéři Hellasu Verona
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2006
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2004
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1998
- Trenéři Olympique Marseille