Hérón Alexandrijský
| Hérón Alexandrijský | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ἥρων |
| Narození | 10 Alexandrie |
| Úmrtí | 75 (ve věku 64–65 let) Alexandrie |
| Povolání | matematik, fyzik, mechanical automaton engineer, inženýr a vynálezce |
| Témata | geometrie, mechanika, inženýrství, optika, matematika a geodézie |
| Významná díla | aeolipile Heronův vzorec Herónova fontána |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos (řecky Ἥρων ὁ Ἀλεξανδρεύς; 10 Alexandrie – 75 Alexandrie), byl starověký matematik a vynálezce.
Zabýval se praktickými úlohami z matematiky, mechaniky a dalších oblastí fyziky. Působil v proslulém Múseiu v Alexandrii.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv je jeho dílo mnohem obsáhlejší (pokoušel se rovněž sestrojit perpetuum mobile), je dnes znám především jako autor Heronova vzorce pro výpočet obsahu trojúhelníku, který uveřejnil ve svém díle Metrika. Sestrojil takzvanou Heronovu baňku, když se jako první pokusil použít sílu páry. Parní stroj nesl název „Aeolipile“ neboli „míč boha větrů Aióla“.[1] Jeho spis Mechanika se dochoval pouze v arabském překladu pod názvem Heronova kniha o zvedání těžkých předmětů a v citátech Pappa Alexandrijského. V první části tohoto díla se již objevuje skládání pohybů podle pravidla rovnoběžníku. Ve svém díle Automata se také věnuje automatizaci, pročež toto dílo bývá označováno za první knihu o kybernetice. Popisuje v něm různá zařízení, např. olejovou lampu, do které se automaticky doléval olej, automatický pohyb loutek, samočinně zavírané dveře chrámu a automat na „antickou limonádu“ na pětidrachmu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ivan Štol, Dějiny fyziky, Prometheus s.r.o., Praha 2011, dotisk 1. vydání, str. 87, ISBN 978-80-7196-375-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hérón Alexandrijský na Wikimedia Commons
