Přeskočit na obsah

Gidon Kremer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gidon Kremer
Základní informace
Narození27. února 1947 (77 let)
Riga
Sovětský svaz dnes Lotyšsko
Žánryklasická hudba
Povoláníhouslista, dirigent
Nástrojehousle
Aktivní roky1967–dosud
VydavateléDeutsche Grammophon
Philips Records
Decca Records
ECM Records
Nonesuch Records
OceněníHudební cena Ernsta von Siemense (1982)
Frankfurtská hudební cena (1982)
Hudební cena Léonie Sonningové (1989)
Cena Rolfa Schocka hudebních umění (2008)
Kulturní cena německých svobodných zednářů (2009)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Xenija Vadimovna Knorreová
Jelena Dmitrijevna Baškirovová
Taťjana Tichonovna Grinděnková
DětiLika Gidonovna Kremerová
RodičeMarkus Kremer a Marianne Brücknerová
PříbuzníKarl Brückner (děd)
Webwww.gidonkremer.net
Významný nástroj
Nicolo Amati 1641
Guarneri del Gesù 1730
Baron Feilitsch Antonio Stradivari 1734
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gidon Kremer (lotyšsky Gidons Krēmers, rusky Гидо́н Ма́ркусович Кре́мер, * 27. února 1947, Riga) je lotyšský houslista a dirigent.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Oba jeho rodiče byli houslisté. Otec Markus Kremer (1898–1981) byl židovského původu. Období holokaustu přežil, musel se však dva roky skrývat ve sklepě.[1] Matka Marianne Brückner (1922–2011) byla pobaltskoněmeckého a švédského původu.

Dne 20. ledna 1978 se Kremer oženil s tehdy 19letou ruskou pianistkou Jelenou Baškirovou. Manželé se po několika letech rozešli a Baškirová se v roce 1978 podruhé provdala, a to za dirigenta a pianistu Daniela Barenboima.

Kremer již neovládá lotyštinu, kterou pochytil v dětství. Mluví však plynně rusky, anglicky, německy a francouzsky.[1] Nadále cítí značnou spřízněnost s ruskou kulturou.[1]

Hudební kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Kremer hraje na housle od svých čtyř let. Studoval na Hudební škole v Rize a od roku 1965 na Moskevské státní konzervatoři u světoznámého virtuóza Davida Oistracha.[1] V roce 1969 vyhrál Paganiniho soutěž v Janově a v roce 1970 Čajkovského mezinárodní soutěž v Moskvě. Od roku 1975 koncertoval i na Západě, kam v roce 1978 emigroval.

Je všeobecně uznáván kvůli šířce svého repertoáru, jenž sahá od Johanna Sebastiana Bacha a Antonia Vivaldiho až ke skladatelům současné hudby, jako jsou například Ástor Piazzolla, George Enescu, Philip Glass, Alfred Schnittke, Lera Auerbach, Arvo Pärt a John Adams. Jedno ze svých děl mu věnovala i skladatelka Sofia Gubajdulina.

Kremer založil v roce 1996 komorní soubor Kremerata Baltica, ve kterém sdružuje mladé hudebníky z pobaltských zemí. V roce 2001 mu byla udělena Hudební cena UNESCO.

Hraje na houslích značky Guarneri del Gesù z roku 1730.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gidon Kremer na slovenské Wikipedii a Gidon Kremer na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Perfect isn't good enough. The Guardian, [1], 22. listopadu 2000 (anglicky).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Hudební ceny Léonie Sonning
Igor Fjodorovič Stravinskij (1959) • Leonard Bernstein (1965) • Birgit Nilssonová (1966) • Witold Lutosławski (1967) • Benjamin Britten (1968) • Boris Christov (1969) • Sergiu Celibidache (1970) • Arthur Rubinstein (1971) • Yehudi Menuhin (1972) • Dmitrij Šostakovič (1973) • Andrés Segovia (1974) • Dietrich Fischer-Dieskau (1975) • Mogens Wöldike (1976) • Olivier Messiaen (1977) • Jean-Pierre Rampal (1978) • Janet Baker (1979) • Marie-Claire Alainová (1980) • Mstislav Rostropovič (1981) • Isaac Stern (1982) • Rafael Kubelík (1983) • Miles Davis (1984) • Pierre Boulez (1985) • Svjatoslav Richter (1986) • Heinz Holliger (1987) • Peter Schreier (1988) • Gidon Kremer (1989) • György Ligeti (1990) • Eric Ericson (1991) • Georg Solti (1992) • Nikolaus Harnoncourt (1993) • Krystian Zimerman (1994) • Jurij Bašmet (1995) • Per Nørgård (1996) • András Schiff (1997) • Hildegard Behrens (1998) • Sofia Gubajdulina (1999) • Michala Petri (2000) • Anne-Sophie Mutter (2001) • Alfred Brendel (2002) • György Kurtág (2003) • Keith Jarrett (2004) • John Eliot Gardiner (2005) • Yo-Yo Ma (2006) • Lars Ulrik Mortensen (2007) • Arvo Pärt (2008) • Daniel Barenboim (2009) • Cecilia Bartoli (2010) • Kaija Saariaho (2011) • Jordi Savall (2012) • Simon Rattle (2013) • Martin Fröst (2014) • Thomas Adès (2015) • Herbert Blomstedt (2016) • Leonidas Kavakos (2017) • Mariss Jansons (2018) • Hans Abrahamsen (2019) • Barbara Hannigan (2020) • Unsuk Chin (2021) • Pierre-Laurent Aimard (2022) • Evelyn Glennie (2023) • Emmanuel Pahud (2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gidon_Kremer&oldid=23514894“