Dalibor Štys
| prof. RNDr. Dalibor Štys, CSc. | |
|---|---|
 Dalibor Štys (7. srpna 2013) | |
| 14. ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR | |
| Ve funkci: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 | |
| Předseda vlády | Jiří Rusnok |
| Předchůdce | Petr Fiala |
| Nástupce | Marcel Chládek |
| ředitel Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity v ČB | |
| Ve funkci: 2002 – 2011 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nestraník |
| Narození | 1. září 1962 (62 let) Praha  Československo |
| Děti | tři synové |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze Technická univerzita v Liberci ČVUT v Praze |
| Profese | chemik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dalibor Štys (* 1. září 1962 Praha) je český vědec v oboru biochemie, vysokoškolský pedagog a vedoucí odboru na ministerstvu školství. Od července 2013 do ledna 2014 byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Jiřího Rusnoka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě na chemické průmyslovce vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 1987). Na téže univerzitě získal o několik měsíců později v roce 1987 doktorát z přírodních věd (titul RNDr.). V letech 1988 až 1992 působil jako odborný asistent na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze, kde v roce 1995 získal titul kandidáta věd.[1]
Od roku 1992 do roku 1995 zároveň pracoval na univerzitě v Lundu ve Švédsku, nejprve jako stipendista a poté jako výzkumný inženýr. Po návratu se výrazně zasloužil o vznik Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity v Nových Hradech, pro který získal podporu z fondů Evropské unie. Ředitelem tohoto pracoviště byl v letech 2002 až 2011. Po ukončení činnosti Ústavu fyzikální biologie se část zaměstnanců ústavu včlenila do pracovišť Přírodovědecké fakulty a část zaměstnanců včetně laboratoře prof. Štyse se seskupila do nového celku Školy komplexních systémů, která se stala součástí Fakulty rybářství a ochrany vod. Po přičlenění jeho laboratoře k Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity působil krátce také jako tamní proděkan pro rozvoj.[2]
V roce 2006 se habilitoval v oboru přírodovědné inženýrství na Technické univerzitě v Liberci. V roce 2012 jej pak navrhla Vědecká rada Českého vysokého učení technického v Praze jmenovat profesorem v oboru aplikované fyziky, což také téhož roku tehdejší prezident Václav Klaus učinil.
Působí jako vedoucí Laboratoře aplikované systémové biologie na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a od listopadu 2012 působil také jako ředitel Odboru výzkumu a vývoje na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.[3]
Jeho vědecká práce je zaměřena především na biochemii a fyziologii fotosyntézy (neboli na termodynamické děje v živých systémech). Publikoval rovněž několik článků týkajících se podpory a financování výzkumu. Přínos jeho odborného působení je však částí vědecké veřejnosti hodnocen skepticky.[4]
Dalibor Štys je rozvedený a má tři syny.
Politické působení
[editovat | editovat zdroj]1. července 2013 přijal od designovaného premiéra Jiřího Rusnoka nabídku stát se ministrem školství v jeho vládě.[5] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Novým ministrem školství má být vědec Dalibor Štys [online]. deník.cz, 2013-07-02 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Rusnok staví svůj tým. Podívejte se, kdo má vládní křeslo jisté [online]. Česká televize, 2013-07-01 [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-01.
- ↑ Odbor výzkumu na ministerstvu školství nově řídí Dalibor Štys [online]. Česká pozice, 2012-11-02 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je nový ministr školství? Spousta neznámých, jistotou je jen důraz na výzkum [elektronický dokument]. Česká pozice 2013-07-13, [cit. 2017-01-06]. Dostupné on-line.
- ↑ Novým ministrem školství bude vědec Dalibor Štys [online]. Česká pozice, 2013-07-01 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Čeká, že zabrání tlakům na policii [online]. iDNES.cz, 2013-07-10 [cit. 2013-07-10]. Dostupné online.
