Binningen

Binningen
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°32′17″ s. š., 7°34′16″ v. d.
Nadmořská výška	296 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Basilej-venkov
Okres	Arlesheim
	Binningen Binningen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,46 km²
Počet obyvatel	15 675 (2018)
Hustota zalidnění	3 514,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.binningen.ch
PSČ	4102
Označení vozidel	BL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Binningen je město ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 16 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Binningen se nachází v údolí Leimental v nadmořské výšce asi 292 metrů a je poslední obcí na řece Birsig před jejím vtokem do Rýna v Basileji. Sousedními obcemi jsou Bottmingen na jihu, Oberwil na jihozápadě, Allschwil na západě a město Basilej na severu a východě. Binningen má úzké vazby s městem Basilej a je oblíbenou rezidenční oblastí. Rozloha obce je 4,43 km², z toho 68 % připadá na obytnou zástavbu, 23 % na zemědělství a 9 % na lesy.

Historie

Pozůstatky dvou mladých mamutů objevené v roce 1914 pravděpodobně nesouvisejí s paleolitickou činností člověka. V 60. letech 20. století byl objeven mimořádně bohatý kremační hrob ženy z počátku pozdní doby bronzové (kolem roku 1200 př. n. l.). O přesné poloze a kontextu nálezu nebyly předány žádné podrobnosti. Hrobové náležitosti, které byly silně poškozeny požárem, se nyní nacházejí v Historickém muzeu v Bernu. O vysokém společenském postavení zemřelého svědčí především ozdoba oděvu, zlatý plech s reliéfními šrafovanými pásy, klikatými liniemi a soustřednými kružnicemi, který byl pro toto období vzácný. V roce 2000 byla na kopci Margarethenhügel objevena jáma z pozdní šňůrové keramiky (2600-2500 př. n. l.) s keramikou, sítkovými nástroji a dobytčí kostí - první v basilejském regionu.^[2]

Basilej získala Binningen, který byl pod městskou svrchovaností, do zástavy v roce 1534 a poté definitivně od basilejského biskupa v roce 1585, čímž se stal součástí okresu Münchenstein. Hrad Binningen (připomínaný v roce 1299, postavený ve 13. století jako rybniční dům na soukromém pozemku, následně silně přestavěný a od roku 1960 ve vlastnictví obce) neměl nad obcí žádná panská práva. Patronátní právo nad kostelem svaté Markéty (nejstarší stavba z 9.–11. století, poprvé připomínaná v roce 1251, dnes hranatá stavba z roku 1673) měl do roku 1251 basilejský biskup, poté do roku 1260 katedrální kapitula a následně katedrální probošt. Od 14. století byl kostel, jehož farnost zahrnovala Binningen, Bottmingen a Gundeldingen (obec Basilej), filiálkou kostela svatého Ulricha v Basileji a po reformaci v letech 1529–1708 filiálkou kostela svaté Alžběty v Basileji. Od té doby je kostel svaté Markéty farním kostelem pro Binningen a Bottmingen.^[2]

V předindustriální době se obyvatelé Binningenu živili především zemědělstvím a vinařstvím, od 16. století se silně rozvíjelo cihlářské a kamnářské řemeslo (ložiska hlíny), které dosáhlo svého vrcholu v 19. století. Během zmatků při rozdělení ve 30. letech 19. století zůstal Binningen nejprve součástí města Basileje, ale v roce 1833 se připojil k novému kantonu Basilej-venkov. V roce 1837 se Binningen a Bottmingen politicky oddělily, poté co byly pastviny rozděleny již v roce 1737 a majetek v roce 1807. V návaznosti na Basilej se Binningen v průběhu 19. století vyvinul v dělnickou osadu s nájemními domy a hospodami. Pozdější příliv obyvatelstva a lepší dostupnost, kterou zajistila dráha údolím Birsigtal (1887) a tramvaj (1934), vedly k rozvoji vinic a po roce 1950 také tržních zahrad. Stará centra osídlení (Hauptstrasse, Schloss, bývalé panství Holee, Neubad) splynula mezi sebou a s Basilejí. Vzhledem k chybějícímu napojení na síť SBB zůstala industrializace Binningenu skromná a obec se vyvinula v obytné a vilové předměstí (82 % dojíždějících v roce 1990) s dominantním sektorem služeb (82 % v roce 1990), zejména po otevření kantonální nemocnice Bruderholz (1973). Po neúspěšných pokusech o připojení v letech 1888 a 1918 se Binningen vyčlenil z Basileje a zůstal samostatnou obcí.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1585	1774	1815	1850	1900	1950	1970	1980	1990	2000	2005	2008	2011	2016
Počet obyvatel	25	325	627	1229	5135	7846	15344	14462	14285	13848	14400	14533	14843	15391

33 % obyvatel je reformovaných a 27 % římskokatolického vyznání. Podíl cizinců činí 20,4 %.

Doprava

Binningen je dopravně úzce navázán na město Basilej; zajíždí sem několik linek městské hromadné dopravy, včetně tramvajových. Nejbližší napojení na železnici je prostřednictví stanice Basel SBB, kam jezdí dálkové a regionální spoje ze všech směrů, včetně mezinárodních.

Osobnosti

Peter Monteverdi (1934–1998), podnikatel a automobilový závodník
Noah Okafor (* 2000), fotbalista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Binningen na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d GUTZWILLER, Paul; STRUB, Brigitta. Binningen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-08-10 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Binningen na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] GUTZWILLER, Paul; STRUB, Brigitta. Binningen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-08-10 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]