Alain Aspect

Alain Aspect
Alain Aspect
	Alain Aspect (3. května 2016)
Narození	15. června 1947 (77 let); Agen
Alma mater	Univerzita Paříž Jih (do 1983); École normale supérieure Paris-Saclay
Pracoviště	École normale supérieure Paris-Saclay (1974–1985); Francouzská kolej (1985–1992); CNRS Ile-de-France South Delegation (1985–2012); Národní centrum vědeckého výzkumu (1992–2012); École Supérieure d'Optique, Paris-Saclay University (od 2012)
Obor	kvantová fyzika
Ocenění	Prix Servant (1983); Holweckova cena (1991); Gay-Lussac-Humboldt-Prize (1999); Cena Maxe Borna (1999); člen American Physical Society (2005); … více na Wikidatech
Web	www.lcf.institutoptique.fr/Alain-Aspect-homepage
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Aspect (* 15. června 1947, Agen, Francie) je francouzský fyzik, který je známý především díky práci v oblasti experimentálního ověřování kvantového provázání. ^[1]^[2]^[3]

V roce 2022 získal společně s americkým fyzikem Johnem F. Clauserem a rakouským fyzikem Antonem Zeilingerem Nobelovu cenu za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky.^[4]

Vzdělání

Aspect je absolventem École normale supérieure de Cachan, kterou dokončil v roce 1965. Poté získal ještě magisterský titul na Université d'Orsay v roce 1969. Následovala tříletá vojenská služba, během níž vyučoval v Kamerunu.

Na počátku roku 1980, když pracoval na své disertační práci, vykonal experimenty, které měly prověřit platnost Bellových nerovností. ^[5] Tyto experimenty ukázaly, že pravděpodobně skutečně v kvantové mechanice existuje působení na dálku, které poprvé formulovali Albert Einstein, Boris Podolsky a Nathan Rosen ve známém EPR paradoxu. Když jsou dvě částice odděleny libovolně velkou vzdáleností, korelace mezi jejich vlnovými funkcemi zůstává zachována, jako by byly součástí jedné vlnové funkce, která není narušena dokud není jedna z částic měřena.

Výzkum

Pokud je kvantová teorie správná, určení směru osy polarizace fotonu, nutící vlnovou funkci ke kolapsu v této ose, bude mít vliv na měření částice dvojčete tohoto fotonu. Tento jev se vyskytuje bez ohledu na neznalost experimentátora jaké osy byly vybrány vzdálenými kolegy. Jev se rovněž vyskytuje i ve vzdálenostech, pro které je nemožná jakákoli komunikace mezi fotony i rychlostí světla.

Aspectovy experimenty byly po experimentech Stuarta Freedmana a Johna Clausera další, které poskytly důkazy že jsou Bellovy nerovnosti porušeny. Nicméně výsledky nebyly zcela průkazné, protože obsahovaly takzvané mezery, které umožňují alternativní vysvětlení, která jsou v souladu s lokálním realismem. Tyto alternativy jsou takzvané lokální teorie se skrytými parametry.

Experiment poskytl silný důkaz, že kvantová událost na jednom místě může ovlivnit událost na jiném místě bez zjevného mechanismu pro komunikaci mezi těmito dvěma místy. Albert Einstein to nazval "strašidelným působením na dálku". Nicméně tyto experimenty neumožňují komunikaci rychlostí vyšší než je rychlost světla, protože kvantové události se zdají být ze své podstaty náhodné.

Dále se věnoval výzkumu laserového chlazení neutrálních atomů a experimentům na vytváření Boseho-Einsteinových kondenzátů.

Ocenění

Za svou práci na Bellových nerovnostech získal v roce 2010 Wolfovu cenu za fyziku. Dále získal roku 2012 medaili Alberta Einsteina. Nobelovu cenu za fyziku za rok 2022 získali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger za experimenty s kvantově provázanými fotony, které vedly k rozvoji kvantových počítačů. Tři fyzici – z Francie, USA a Rakouska – pracovali nezávisle na sobě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alain Aspect na anglické Wikipedii.

↑ Experimental Realization of Einstein-Podolsky-Rosen-Bohm Gedankenexperiment: A New Violation of Bell's Inequalities, A. Aspect, P. Grangier, and G. Roger, Physical Review Letters, Vol. 49, Iss. 2, pp. 91–94 (1982) DOI:10.1103/PhysRevLett.49.91
↑ Experimental Test of Bell's Inequalities Using Time-Varying Analyzers, A. Aspect, J. Dalibard and G. Roger, Physical Review Letters, Vol. 49, Iss. 25, pp. 1804–1807 (1982) DOI:10.1103/PhysRevLett.49.1804
↑ ASPECT, Alain. Quantum mechanics: To be or not to be local. Nature. 2007, s. 866–867. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/446866a. PMID 17443174. Bibcode 2007Natur.446..866A.
↑ RTVS, ČTK. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojica vedcov za experimenty s fotónmi. stv:SPRÁVY. Bratislava: 2022-10-04. Dostupné online [cit. 2022-10-04].
↑ CV. www.lcf.institutoptique.fr [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Aspect na Wikimedia Commons

[1] Experimental Realization of Einstein-Podolsky-Rosen-Bohm Gedankenexperiment: A New Violation of Bell's Inequalities, A. Aspect, P. Grangier, and G. Roger, Physical Review Letters, Vol. 49, Iss. 2, pp. 91–94 (1982) DOI:10.1103/PhysRevLett.49.91

[2] Experimental Test of Bell's Inequalities Using Time-Varying Analyzers, A. Aspect, J. Dalibard and G. Roger, Physical Review Letters, Vol. 49, Iss. 25, pp. 1804–1807 (1982) DOI:10.1103/PhysRevLett.49.1804

[Aspect2007-3] ASPECT, Alain. Quantum mechanics: To be or not to be local. Nature. 2007, s. 866–867. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/446866a. PMID 17443174. Bibcode 2007Natur.446..866A.

[4] RTVS, ČTK. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojica vedcov za experimenty s fotónmi. stv:SPRÁVY. Bratislava: 2022-10-04. Dostupné online [cit. 2022-10-04].

[5] CV. www.lcf.institutoptique.fr [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Nositelé Nobelovy ceny za fyziku

1901–1925	Wilhelm Röntgen (1901) Hendrik Lorentz / Pieter Zeeman (1902) Henri Becquerel / Pierre Curie / Marie Curie-Skłodowská (1903) Lord Rayleigh (1904) Philipp Lenard (1905) J. J. Thomson (1906) Albert Michelson (1907) Gabriel Lippmann (1908) Guglielmo Marconi / Ferdinand Braun (1909) Johannes van der Waals (1910) Wilhelm Wien (1911) Gustaf Dalén (1912) Kamerlingh Onnes (1913) Max von Laue (1914) W. L. Bragg / W. H. Bragg (1915) Charles Barkla (1917) Max Planck (1918) Johannes Stark (1919) Charles Guillaume (1920) Albert Einstein (1921) Niels Bohr (1922) Robert Millikan (1923) Manne Siegbahn (1924) James Franck / Gustav Hertz (1925)

1926–1950	Jean Perrin (1926) Arthur Holly Compton / Charles Wilson (1927) Owen Richardson (1928) Louis de Broglie (1929) C. V. Raman (1930) Werner Heisenberg (1932) Erwin Schrödinger / Paul Dirac (1933) James Chadwick (1935) Victor Hess / Carl Anderson (1936) Clinton Davisson / George Thomson (1937) Enrico Fermi (1938) Ernest Lawrence (1939) Otto Stern (1943) Isidor Rabi (1944) Wolfgang Pauli (1945) Percy Bridgman (1946) Edward Appleton (1947) Patrick Blackett (1948) Hideki Jukawa (1949) Cecil Powell (1950)

1951–1975	John Cockcroft / Ernest Walton (1951) Felix Bloch / Edward Purcell (1952) Frits Zernike (1953) Max Born / Walther Bothe (1954) Willis Lamb / Polykarp Kusch (1955) William Shockley / John Bardeen / Walter Brattain (1956) Jang Čen-ning / Li Čeng-tao (1957) Pavel Alexejevič Čerenkov / Ilja Frank / Igor Tamm (1958) Emilio G. Segrè / Owen Chamberlain (1959) Donald A. Glaser (1960) Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961) Lev Landau (1962) E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963) Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964) Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965) Alfred Kastler (1966) Hans Bethe (1967) Luis Alvarez (1968) Murray Gell-Mann (1969) Hannes Alfvén / Louis Néel (1970) Dennis Gabor (1971) John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972) Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973) Martin Ryle / Antony Hewish (1974) Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)

1976–2000	Burton Richter / Samuel Ting (1976) Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977) Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978) Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979) James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980) Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981) Kenneth G. Wilson (1982) Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983) Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984) Klaus von Klitzing (1985) Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986) Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987) Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988) Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989) Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990) Pierre-Gilles de Gennes (1991) Georges Charpak (1992) Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993) Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994) Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995) David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996) Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997) Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998) Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999) Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)

2001–2025	Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001) Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002) Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003) David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004) Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005) John C. Mather / George Smoot (2006) Albert Fert / Peter Grünberg (2007) Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008) Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009) Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010) Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011) Serge Haroche / David J. Wineland (2012) François Englert / Peter Higgs (2013) Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014) Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015) David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016) Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017) Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018) James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019) Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020) Syukuro Manabe / Klaus Hasselmann / Giorgio Parisi (2021) Alain Aspect / John F. Clauser / Anton Zeilinger (2022) Pierre Agostini / Ferenc Krausz / Anne L'Huillierová (2023) John Hopfield / Geoffrey Hinton (2024)

Nositelé Wolfovy ceny za fyziku

1978–1979	Chien-Shiung Wu (1978) • Giuseppe Occhialini / George Uhlenbeck (1979)

1980–1989	Michael Fisher / Leo Kadanoff / Kenneth G. Wilson (1980) • Freeman Dyson / Gerardus 't Hooft / Victor Weisskopf (1981) • Leon Max Lederman / Martin Lewis Perl (1982) • Erwin L. Hahn / Peter Hirsch / Theodore Harold Maiman (1983/84) • Conyers Herring / Philippe Nozières (1984/85) • Mitchell Feigenbaum / Albert J. Libchaber (1986) • Herbert Friedman / Riccardo Giacconi / Bruno Benedetto Rossi (1987) • Stephen Hawking / Roger Penrose (1988)

1990–1999	Pierre-Gilles de Gennes / David J. Thouless (1990) • Maurice Goldhaber / Valentine Telegdi (1991) • Joseph Hooton Taylor (1992) • Benoît Mandelbrot (1993) • Vitalij Lazarevič Ginzburg / Jóičiró Nambu (1994/95) • John Archibald Wheeler (1997) • Jakir Aharonov / Michael Berry (1998) • Daniel Šechtman (1999)

2000–2009	Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba (2000) • Bertrand Halperin / Anthony James Leggett (2002/03) • Robert Brout / François Englert / Peter Higgs (2004) • Daniel Kleppner (2005) • Albert Fert / Peter Grünberg (2006/07)

2010–2019	Alain Aspect / John F. Clauser / Anton Zeilinger (2010) • Maximilian Haider / Harald Rose / Knut Urban (2011) • Ja'akov Bekenstein (2012) • Peter Zoller / Ignacio Cirac (2013) • James D. Bjorken / Robert P. Kirshner (2015) • Joseph Imry (2016) • Michel Mayor / Didier Queloz (2017) • Charles H. Bennett / Gilles Brassard (2018)

2020–2029	Rafi Bistritzer / Pablo Jarillo-Herrero / Allan H. MacDonald (2020) • Giorgio Parisi (2021) • Anne L'Huillier / Paul Corkum / Ferenc Krausz (2022)